TATRA 75

[Michael]

PÁCA napsal:
Tak tohle nemá se sedmdesátpětkou nic do činění, je to zcela jednoznačně a nepochybně Béčko (Tatra 57b).

PÁCA napsal:
Ten obrázek, o němž mluvíme je z knihy Karla Rozenkranze "Osobní automobily Tatra 100 let", první vydání, 1998. Mám jí právě položenou před sebou. Obrázek je na straně 198 nahoře a jeho popis zní doslova: "Tudor Tatra 57 B na dřevoplyn - 1944". Takže pokud někdo uveřejňuje obrázky z knížek, měl by k nim dát také pravdivý popis. Jinak já p. Rezenkranze znám osobně a jeho znalosti o historii Tater jsou ohromné a v té jeho knížce jsou chyby u popisů obrázků pokud vím jen dvě (kabriolet na str. 207 nahoře má popis: Šestimístná limuzína Tatra 75, na str. 208 dole je popis: Tatra 75 pro policii a armádu, ve skutečnosti je to Tatra 52 pro policii a armádu s provedením kapoty ve stylu Tatray 75).


Abych pravdu řekl, tak jsem podobnou reakci od někoho čekal….
Nedá se bezmezně věřit všemu co je v knihách napsáno a popsáno ! Trochu mne to v roce 2009 udivuje. Já znám také pana Rosenkranze, teď si nejsem jist, zda by si mne on pamatoval, protože lidí se kterýma se setkal a diskutoval o Tatrovkách bude velká řádka….. Vážím si ho !
Má bezesporu velké zásluhy, o tom není sporu, ale není v lidských silách mít ve všem 100 % pravdu a všechno správně určit a rozluštit. Třeba pan Rosenkranz věděl, že je to T-75, ale mohl to špatně zadat člověk, který knihu kompletoval do tisku…. A pokud jste v knize "Osobní automobily Tatra 100 let" našel jen dvě nepřesnosti, jak na ně odkazujete, tak se pletete, protože jich je tam více…. Ale nebudu posuzovat a kárat, když jsem ještě sám nic nenapsal . Musím se ovšem přiznat, že vydání knihy mám v plánu… ( kolega M. Veleba by do toho měl jít se mnou ). Fotodokumentace je připravena a stále se doplňuje.
JDE MI JEN O TO, ABY SE UKÁZALA A PROKÁZALA PŮVODNOST…… Myslím, že jsou časy, kdy jel pan Hanzelka a Zikmund do Afriky s Tatraplánem dávno pryč……………………………………………….

Postřehy k Tatře 75 „dřevoplyn“.

Karosérie je použita z T-57 Béčka. Zadní blatníky bych spíše viděl na Tatru 75 ( v porovnání s dřevoplynovým Béčkem jsou jiné ). Zadní partie s oknem u Béčka a Longa T-75 jsou dosti podobné ! Uvažoval jsem nad tím, že u té dřevoplynové T-75 je použita zadní část karosérie z Longa T-75, ale nakonec jsem od toho upustil a myslím si, že je z Béčka. Všimněte si, jak je střed zadního kola posunut dozadu ( viz zelená svislice + porovnání s dřevoplynovým Béčkem ). Musel být tedy upraven prostor vnitřní části pro uchycení zadní nápravy.
Další zajímavostí je, že podvozek dřevoplynové T-75 má mechanické-lankové brzdy !
Pokud mne zrak nešálí, tak jsou zadní štíty použity z T-57 ( čili nejsou brzd. válečky … ). Ony to nebudou asi jen štíty z T-57….
Myslím, že by na podvozek Tatry 57 s tak velkým kotlem a konstrukcí byl systém nevhodný ! Což prokazuje fotografie, se kterou porovnávám dřevoplynovou T-75.
Pokud se podíváte na obrázek skutečného „dřevoplynového“ Béčka, tak je jasně viditelné, že konstruktéři zvolili menší provedení dřevoplynového systému „LIGHT“. Toto provedení je oproti dřevoplynové T-75 velice elegantně zpracováno v kufru vozu. V přední části už netrčí žádná „nádrž“ atd. jako u T-75. Fotku podvozku Béčka bohužel nemám, ale před léty jsem viděl celé album s větším počtem fotek těchto dvou vozů.
Rozdíly v rozvorech a rozchodech náprav jsou naznačeny v přiložených obrázcích, jakož i další informace.

Michael

[ondrej]

Michael - pekná analýza hodná odborníka!
ďakujem...

[Páca]

Klaním se před brilantním technickým rozborem věci od Michaela a hlavně smekám před množstvím jeho historických materiálů. Nakonec mě však neodbytně napadá jedna myšlenka do pranice - kasle je z Béčka, rovněž tak lankové brzdy i obě nápravy. Takže z pětasedmdesátky je pravděpodobně jen motor s převodovkou a roura s kardanem. Soudím tedy, že dílů z pětasedmdesátky je na tom voze vlastně o dost méně nežli z Béčka. Technicky vzato, co je to tedy za vůz - pětasedmdesátka s karoserií z Béčka anebo Béčko s použitím části podvozku z pětasedmdesátky ???
Co na tohle řeknou tatrováčtí znalci a myslitelé ?

[Michael]

Ondrej a Páca, díky !
V továrně to bylo na 100% označeno jako T-75.
U té zadní nápravy jsou vyměněny asi jen bubny, štíty, náboje, uložení ložisek.
Trouba-tubus polonáprav a poloosy budou původní z T-75. Taktéž bych řekl i obal a vnitřnosti rozvodovky.
Na přední nápravu bohužel nejde vidět.... U předku to předělání potřebných dílů bylo lehčí. Listové pera byla určitě z T-75 + zesílení....
Rozchod kol přední i zadní nápravy musel zůstat stejný z Tatry 75.

Jak už jsem tu dávno psal a i Karel to zmínil, tak karosérie se tenkrát moc u Tatrovek neřešila... Rozhodující byl podvozek s motorem.

PŘIDÁVÁM JEDNU FOTEČKU: Dvaapadesátky jedóóó.....

Michael

[Páca]

Velmi hezké foto, to má být nějaký další chyták ? Ten zaoblený vůz vpravo s nápisem taxi je tedy co ? Tatra 75 long nebo snad nějaký bastl na podvozku Tatra 52 ?

[Michael]

Ano... Opět je zde více variant !
Může to být T-30 s karosérií T-75 Long, nebo T-52 s karosérií T-75 Long.
Třeba majitel taxikařil s T-30 od roku 1927... Karosérii měl již službou "rostrhanou" a tak se rozhodl ke koci 30tých let, že si nechá karosérii udělat novou.... Zašel za karosářem v okolí a poptal se na ceny... Strýco, kupte si novó Tatru, ale synku Já tu Tatru mám od novotě.... Bylo by to moc drahé.... Tak se třeba majitel po zjištění cen za zhotovení nové karosérie rozhodl pro nákup karosérie továrni - moderní. Třeba to vyšlo i levněji ! Rozvor byl stejný....
Nebo to mohlo být také postaveno v Kopřivnici. Továrna odkoupila levněji, nebo protiúčtem vzala starší tatrovku... Proběhla oprava a úprava a vůz si koupil třeba méně náročnější zákazník.

Takto by se mohlo uvažovat ještě dále....

[lukas.]

Koukám zajímavá diskuse....docela by mě zajímalo kolik mohl takový "taxikářský" podvozek
najezdit kilometrů za celou dobu životnosti...i když určitě jich bude žít dost, tím spíš tyhle těžko zničitelné typy T30,T52,T54.....Přece jenom podle mého T75 už tak spolehlivá asi nebude ( nebo spíš asi nemá takovou pověst)

[Michael]

Spolehlivost T-75 bych nepodceňoval . Už to bylo prostě modernější auto...
Například taková Tatra 30, 52 mohla zažít zajímavý život....

- Koupena Tatra 30, např. v roce 1927 jako seštimístný faeton.
- V půlce 30tých let přestavba na limuzínu, protože majitel už nebyl z otevřeného faetonu moc nadšen. Vůz si nechal vylepšit montáží hydraulických brzd. Také proběhla výměna válců, za silnější z T-52. Dokoupil si také 16" kola, protože 18" už moc nefrčela. Proběhl zápis o změně v TP.
- Za války bylo auto třeba nabouráno. Majitel už neměl chuť vůz opravovat a investovat, a tak ho dal do inzerce. Koupil ho živnostník z nedalekého města. Měl vidinu v přestavbě havarované limuzíny na valníček. Také zvažoval, zda má nechat přední část karosérie z původní limuzíny, nebo stavět budku novou ! Po propočítání zjistil, že stavba nové budky by byl moc velký luxus ! Tak s kamarádem stolařem uřizli část karosérie za předním sedadlem a bylo... Korba se dělala už jednoduše. Opět bylo "nové" auto a proběhl zápis v TP.
- Náklaďáček jezdil spokojeně u živnostníka třeba do začátku 50tých let. Potom byl vůz začleněn do místního vozového parku JZD či komunálu. Živnostník byl "začlěněn" do pracovního tábora..... Nebyl totiž z nových poměrů v poválečné ČSR moc nadšen a prohlašoval, že tu bolševik moc dlouho nebude ! A dodával ať žije Masaryk .
- V JZD valníček sloužil do půlky 60tých let, až se korba rozpadla....
- Z JZD byl vrak náklaďáčku odkoupen všeumělem a kutilem ( třeba Jozkou ) pro připravovanou stavbu samodomo traktorku. Dalo pěknou práci než ukecal předsedu.....
- Jozka tedy udělal z valníčku traktorek. A aby měl větší sílu, tak ještě sehnal z vedlejší vesnice další převodovku T-30 za láhev destilátu. Tu zapojil za převodovku stávající. Uřezal rouru a provedl potřebné změny k obrazu svému.
- Postupem času Jozka sehnal zadní nápravu z Pragy V3S ! To bylo terno !!! Následovala tedy první přestavba traktorku. Původní zadní náprava z T-30 šla do stodoly ( kdyby náhodou ). Odstranil také část karosérie s předním oknem, která byla jestě z valníčku...
- Píšou se 90tá léta a konstruktér Jozka už není.... Traktorek zdědil synátor.... Ten odstranil kapotu, protože se mu pořád nechtěla zvedat a už byla taky rezavá.... Jednou tak náhodně synátora potkal "úkaz", no spíše blázen co měl vážný zájem o jeho traktorek. Synátor po né moc dlouhém váhání traktorek prodal za pět tisíc + láhev destilátu, protože polnosti už neměl a traktorek mu zavázel ve stodole....
- Úkaz = veteránista si veze traktorek domů.... Po dotažení domů ihned manželka komentuje...
Veteránista začne pucovat a rozebírat a také odstraňovat vývod na cirkulárku ( tzv. extra výbavu ). Najde také výrobní číslo na motoru ! Hurá Hned volá do muzea v Kopřivnici, aby se dozvěděl původ vozu. Tam mu dle obchodních knih nadiktuje pan Rosenkranz následující zjištěné informace: První majitel: Továrník Bubák, Modrá Lhota. Převzato 12.12. 1927, provedení: otevřený šestisedadlový vůz ( provedení lux ).
- Veteránistá začíná pátrat jak ten vůz původně vypadal.... Hurá Našel odpovídající obrázek.
Tak co s tím ? Stavět tedy celý vůz podle fotky ? Euforie opadá..... Veteránistá váhá a rozebraný traktorek ukládá do připraveného sklepa, kde měla manželka původně zavařeniny
- Píše se rok 2009 a "kosti" faetonu T-30 stále čekají ve sklepení na
renovaci........................................

Takových příběhů jsou stovky .

[jack]

Michaeli tomu říkám příběh ze života a před Tvým přehledem smekám - těším se na Tvou knihu a doufám, že se dočkám Jen tak mimochodem, četl jsi knihu: Ó kolena, kolena ?

[Karel]

.....Přece jenom podle mého T75 už tak spolehlivá asi nebude ( nebo spíš asi nemá takovou pověst)

T-75 (ani T-52) jsem nikdy nevlastnil a tak nemohu moc srovnávat, ale nesouvisí ta její údajná ,,menší spolehlivost,, s tím že jako podstatně (vzhledově i konstrukčně) novější vozidlo byla provozována (v běžném provozu) déle (ještě v 70 - 80tých letech) a za vyšších cestovních rychlostí než poněkud starší a těžkopádnější T-52 (54,30). Několikrát jsem od pamětníků slyšel jak v 60-70tých letech u T-75 snižovali hlavy a montovali spádové karburátory, aby pak mohli provokovat a prohánět daleko mladší Škodovky.
Svoji roli také hraje fakt že T-75 je o něco složitější: nezávislé zavěšení předních kol, kapalinové tlumiče (brzdy), centrální mazání, rychloběh (volnoběh)....

[Michael]

jack: Ale není před čím smekat.... Stačí když si dáš načerpané informace a poznatky ( ULS )logicky dohromady ! Chtěl jsem tímto smyšleným-pravdivým příběhem naznačit, že je vše možné a také jak jsou životy automobilů propojeny s lidským osudem...
Kniha jednou bude . Ale neřeknu Ti přesný datum....
Tu knihu jsem nečetl.... Kdo je autorem ?

Karel: Ty spádové karburátory jsem u T-75 již viděl. Jedno upravené sací potrubí jsem doma měl. Bylo osazeno karburátorem z T-97. Pocházelo to z podvozku T-75 s rychloběhem, který měl karosérii z Tatraplánu .
Nedávno byl v inzerci na i-veteranu jeden vrak Sedanu T-75. Ten měl také spádový karburátor. Určitě to bylo lepší pro provoz.... Hadimršku jsem takto upravenou ještě neviděl.
Nedávno jsem našel i dva čánky zde na TP: http://www.tatraportal.com/clanky/t57karb/sm1964_13.jpg
http://www.tatraportal.com/clanky/2karb ... 965_02.jpg

[Michael]

DRracer mi poslal před časem tento odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... neho-casu/.

Ke konci pořadu ( od 10:40 min ) jsou záběry z XXVI. mezinárodní výstavy automobilů v Praze, 16. – 25. října 1936. Místo konání: VÝSTAVIŠTĚ V KRÁLOVÉ OBOŘE.
Je tam také zachycen stánek automobilů TATRA. Zaujalo mne hned několik faktů !
1.) Na výstavě je představována nová Tatra 75 Long ! Píše se říjen 1936. Long už tedy musel být hotov cca měsíc až dva měsíce před výstavou. To je tedy někdy v srpnu 1936 = zrod šestimístné karosérie na podvozku T-75.
Pokud pozorujete video pozorně, tak zjistíte, že na výstavě není šestimístná T-52 s novým designem kapoty a karosérie ! Byl by to dle mého názoru případný konkurent pro nově představovanou T-75 Long !
2.) Na výstavě je zachycena také zde před časem diskutovaná Tatra 75 SPORT. Opět na mne vůz nedělá nějak ohromný dojem…. Porovnejte s vedle stojícím klasickým kabrioletem T-75 ! Ten má aspoň pěkné kování…. Lákadlem tohoto SPORT provedení mohla být právě ta „trojpáková“ převodovka ! Sklápěcí okno ten vůz moc nepozměnilo…. Nejde také přesně rozpoznat, zda má vůz zvedací kapotu včetně blatníků ( ale spíše už ano ) ? Také se mi nezdá to snížení boční hrany, tak viditelné ( asi klame úhel…. ). SPORT i Long mají poklice kol nového typu – Buldog, jak psal Karel. Už to tedy bylo záležitostí v roce 1936 SPORTka už nemá ani tak kulaté madla předních sedadel jako na jiných fotech….
Jako první v řadě vystavených Tater 75 stojí Sedan, který má asi střechu Webasto ( podle kšiltíku na střeše ). Potom stojí Sedan bez Webasta, Kabriolet a SPORT Kabriolet.
3.) Na výstavě je také nová Tatra 77 A. Pan Čáslavský to popletl…
4.) Představovány jsou také pěkné Hadimršky v různém provedení.
5.) V pozadí je vidět i nákladní Buldog a T-43.

Díky DR i za obrázky z pořadu

[Djss]

Tak to bolo super pozeranie. Este som nevidel pokope vsetke typyT 57a.

[Karel]

Nádherné obrázky.
Ty běloboké pneumatiky dodávají vozu správný šmrnc (teď když mám disky v barvě vozu působí to na mě trochu smutně). Že bych koupil ATLASky ?

Já viděl žehličku se spádovým karburátorem.
Ty články jsem si kdysi vytiskl, ale jan jako zajímavost. Dnes už bych to rozhodně nedělal, ale tehdy bych o tom asi vážně uvažoval. Použitím Béčkových válců s delšími písty a montáží spádových karbeců se údajně dalo dostat i přes 30 koní . Akorát nevím co tomu říkala klikovka .

[Djss]

Videli ste tuto Tatru 75..

[Djss]

En carrosserie spéciale, il y avait aussi la T75 Fitz Maurice de 1934

[Michael]

Pár dalších obrázků tohoto vozu jsem viděl před léty v čas. OLDTIMER.
Dokonce jsem se dal na Beskydech 2008 do řeči s jedním tatrovákem z UK....
Ptal jsem se ho na tuto T-75. Říkal, že se do dnešních dnů dochoval podvozek ( ve formě traktorku ). Dokonce se pokouší i o odkoupení od současného majitele, který s tím jezdí na nějaké závody traktorků. Karosérie se asi nedochovala.

[lukas.]

Ty obrázky z té výstavy jsou pěkné...to se málo vidí...zaujala mne tam jedna věc, že některé nové vozy nemají vůbec blinkry (fajfky)...

Ta tatra "carrosserie spéciale, il y avait aussi la T75 Fitz Maurice de 1934" mi připadá od předního okna dozadu přesně jako Jaguar SS...velmi povedená karoserie

Jinak ještě k té spolehlivosti T75 -
Jednou jsem byl u rozhovoru jednoho těsně poválečného mechanika a ten říkal že pětasedmdesátky byly v servisu daleko víc než třeba T57....ale asi to bylo opravdu dáno tou větší složitostí jak psal Karel.
To že to nebude takový "držák" jako T52,30,54 by mohla
dokazovat modernizace vozu - kdy se začla zvedat kapota i s blatníky. Předtím prakticky co šlo na motoru udělat bylo akorát nastavit ventily. Ten kdo má blatníky "napevno" a něco dělal s hlavami a válci mi jistě dá zapravdu. Nesetkal jsem se prakticky s žádným "pětasedmdesátkařem" , který by neměnil nebo neopravoval hlavy motoru. Ta slitina (podle dobového prospektu silumin) se prostě někdy nepovedla. Něco Tatra motorů jsem již viděl - ale takovou koncentraci jako u typu 75 rozežraných a na prach se drolících obalů převodovek, bloků motorů ,skříní ventilátorů, hlav atd. jsem neviděl.
Možná se už projevoval předválečný nedostatek kvalitních surovin.

[DRracer]

En carrosserie spéciale, il y avait aussi la T75 Fitz Maurice de 1934

Nikdy jsem nepochopil to nadseni z teto karosarske kreace, mohl by mi to nekdo ozrejmit?
Karoserie je mozna zajimava a neobvykla, ale postradam linie, uhlazenost designu a tvarovou jednotu. Spis mi to pripomina "Deduv Cadillac" - predek, kabina i zadek vypadaji jak od ruznych vyrobcu. Navic predek se mi vylozene nelibi, ma to takovy divny "nastvany" a "nepristupny" vyraz.
S original sestisedadlovou T75 se to podle meho nazoru neda srovnat...

[Karel]

En carrosserie spéciale, il y avait aussi la T75 Fitz Maurice de 1934

Mě to přijde taky jako nějaký ,,slepenec,, i když musím uznat že tehdy to muselo vypadat velmi moderně (avantgardně). Jestli se nepletu nemělo to prostřední sloupek mezi dveřmi.

Add. spolehlivost T-75:
Právě ty snímatelné hlavy (u vzduchových Tater novinka) mohly být zvýšeným zdrojem poruch (kolikrát jste už měnili těsnění pod hlavou u podstatně novějších aut), stejně jako složitější převodovka (rychloběh/volnoběh) a možná i ta 3x zalomená klikovka. T-75 prostě šla o krok dál a ne vše ještě bylo řádně vyzkoušené, zatímco T-52 (30,54) byla stavěna na již vyzkoušených základech. Věřím že kdyby ji osud dopřál delší výroby jistě by ty ,,mouchy,, vychytali.