Nové hlavy

[Luboš]

Není to náhodou od českého šroub?

[etienne]

A vy to mate odkial ?

[Luboš]

Prostě je to šroub, tak tomu říkáme šroub.

Jak vlastně říkáte šroubováku, šrobovák? Nebo jenon skrutkovačka?

[tomas]

Vy teda máte problémy
Šrób či skrutka, zásuvka či zástrčka, zásuvka či fijok, zemiaky či švábka všicko jedno

[etienne]

Ta, ta.

[Stevo]

Stazi je co? Ako Sta-Si?

[etienne]

Sta-Si je podobne jak Mi-Long Ale nie.

[mato]

skrutka-skrutkovac, "sroba-srobovak".

[etienne]

Tatra-hrdza.. ehm... tak nic.

[Mojžo]

hej heyyyy!!!! Tak bacha...!

Tatra = kvalitné svezení

[Palo]

No hlavne že Tomáš vie aké ma hlavy...

[tomas]

No najprv som to nevedel, ale ked je tu tolko mudrych hlav, tak som sa aj nieco podozvedal

[D.A.]

Luboš má samozřejmě zase pravdu. Nejvíce slov dala jazykům indoevropského původu čeština. Když baron Libík (Čech jako poleno tam od nich) poprvé na svém úžasném votuněném stroji opustil absolutně rovný český makadam a zavítal přes neprostupné lesy do germánské divočiny, spustili se domorodci váhavě se stromů, v posvátné hrůze se přiblížili k tomu ďáblovu dílu, ukazovali na jeho jednotlivé součástky a posunkovou řečí se dohadovali, k čemu mohou sloužit. I začal baron s postupnou, systematickou osvětou. Prvním dílem byl šroubek. Domorodci to sice trošičku zkomolili, ale výraz "šraube" u nich rychle zdomácněl. A tímto okamžikem si Češi se svým libozvučným jazykem začali podmaňovat celý svět. Během několika generací jste na nejrůznějších místech planety mohli začít slýchat malebné české znění nejrůznějších podstatných jmen: halapartna, mixér, tomahavk, karburátor, jódlování, investice, lobotomie, transvestita, kanban, štrůdl, deratizace, anorexie a tisíce a tisíce dalších... A toto všechno začalo jedním odvážným Čechem na českém stroji s jeho titěrnými skrutkami ze Skrutkárne Žatec!