Tatraportal - TATRA forum

Keď som v sobotu večer odchádzal z Prostřední Bečvy z Rally Beskydy vedel som, že v pondelok sa týmto smerom vydám znova, teraz však namiesto T613 na inom kopřivnickom výrobku.
Akciu pripravila Katedra automobilov, lodí a spaľovacích motorov Strojníckej fakulty Slovenskej technickej univerzity, v spolupráci s Klubom historickej techniky pri Rušňovom depe Zvolen. No a cesta do Kopřivnice sa konala štýlovo - Tatrou. Motorový vozeň M131.1053 ťahal prípojný voz CD1m, v ktorom bolo poštové oddelenie prebudované na veľmi užitočný bufet.
Súpravu poháňal 12V vznetový motor známy z vozidiel T111, avšak so zníženým výkonom na 155k, s ktorým dosahovala rýchlosť 60km/h. Dnes už neobvyklý je mechanický prenos výkonu cez treciu 3-lamelovú spojku a 4-stupňovú prevodovku s kardanovým hriadeľom. Motor je umiestnený pod podlahou a dáva o sebe vedieť tlmeným bručaním a ľahkým chvením celého vozidla; v dlhých stúpaniach, kde teplota oleja dosahovala 110-115°C aj typickým zápachom, prenikajúcim cez podlahu.
Milý višňovo-červený vláčik budil všade pozornosť, ktorá aj mňa prekvapovala, nakoľko podľa jeho tvarov by som len ťažko typoval rok výroby 1948 (neskorší jeho súrodenci boli zmontovaní vo Vagónke Studénka).
V rámci výletu sme navštívili montážnu linku vozidiel a motorov pre T815, mali možnosť odviezť sa na polygóne s niektorým skúšobným jazdcom, navštíviť dynamickú životnostnú skúšobňu, no a samozrejme aj Múzeum.
Celodenná akcia rozhodne stála za to - ostali silné dojmy a milé spomienky!

Pekna akcia pre Vyvolenych?

Ondrej: Ty máš niečo osobne so strojníckou fakulto STU ?

študoval som tam a aj niekoľko rokov pôsobil počas ašpirantúry,
akcia bola určená hlavne pre pracovníkov (aj bývalých )
a samozrejme to nebolo zadarmo, muselo sa to aj nejako zaplatiť...

Tak si dejme hádanku jánevímkolik: proč se to asi jmenuje Mylius expres"? Nápověda: hledejte zajímavé technické řešení na vlaku.

AT: nevieš, kde Mylius vyrábali? robila si ho Tatra, alebo nakupovala? Inak fungoval perfektne, obdivoval som elegantné ovládanie

Pro fandy železnice to byl skutečně pěkný zážitek. Mylius byla myslím Německá značka a převodovka dodávaná do M131 byla tohoto systému stejně jako pozdější převodovky do malých posunovacích lokomotiv T 211. Obě spojoval stejný systém řazení a ovládání. Motorový vůz se kterým jste cestovali,byl již vyrobem ve Studénce. Kopřivnických bylo pouze 40. A když už jsme u té železniční výroby ,tak v Šumperku v lok.depu mají první vyrobený vůz M131 101 z.r.1948 a spolu s ním tam mají nejstarší provozuschpný motorový vůz v republice M 120 417 (také z Kopřivnice)zvaný "věžák" s reverzačním motorem a planetovou převodovkou.

- zatiaľ ale stále neviem, či prevodovky Mylius vyrábali licenčne v Tatre, alebo kupovali?
- Matyjas, prečo mylíš, že tento M131 vyrobili v Studénke? Majitelia mi tvrdili, že je to jeden z prvých (1948) a že je ešte kopřivnický. Sú to fandovia a predpokladám, že to majú overené. Ak ťa mýli spodná bočná hrana, tá bola pôvodne s rádiusom - pozri si lepšie spodnú hranu čelnú..
- aj v bratislavskom múzeu dopravy je ojedinelý typ vežiaka Tatra - žiaľ motor mu chýba niekde som mal aj obr., teraz ale neviem narýchlo nájsť..

Myslím, že na výrobu převodovky měli licenci. Na pultíku na obrázku chybí kliky na ovládání, to kdyby někdo přemýšel, čím že se to vlastně ovládá.

Věžák bych si někdy moc rád prolezl. Také zajímavá technická řešení. Jednak v konstrukci skříně, kde konstruktéři zajímavě řešili úsporu jednoho stanoviště strojvůdce v už tak malém voze při zachování schopnosti rovnocenné jízdy oběma směry a za druhé v konstrukci motoru, kde technická zvláštnost opět souvisí s nutností jezdit oběma směry:

"Větší uplatnění věžového stanoviště přichází v roce 1930, kdy na základě objednávky Ministerstva železnic staví Kopřivnice prototypy nového motorového vozu M120.401 a M120.402, který nakonec dosáhl počtu 89 vyrobených kusů. Nový motorový vůz byl vybaven již silnějším benzínovým motorem (řadový šestiválec o výkonu 100 k při 1200 ot/min), který řešil změnu směru pro dnešní dobu atypickým způsobem - reverzací chodu motoru. Celá změna směru probíhala tak, že strojvedoucí při změně směru jízdy nejdříve zastavil motor, pomocí pedálu a přestavovací klikou přesunul do záběru jiné vačky vačkového hřídele a druhým startérem nastartoval motor na opačný chod. Přenos výkonu byl zajištěn čtyřstupňovou planetovou převedovkou se všemi koly ve stálém záběru. Rychlostní stupeň se zařazoval zabrzděním příslušného oběžného satelitu převodovky, při "neutrálu" se satelity volně odvalují a roztáčejí duté hřídele s brzdými kotouči. U tohoto řešení nebylo nutno využívat "služeb" reverzační nápravové převodovky a spojky. Strojvedoucí jednoduchost řešení oceňovali a motorové vozy byly v provozu oblíbené."

Mimochodem, kdo jste viděli film tmavomodrý svět, tam muzejní věžák, o kterém mluví Matyjas, hrál. Na to filmu mě docela pobavilo, že ač o letadlech, velká pečlivost byla věnována scénám s vlaky, i když tam vlaky tvoří jen kulisu v malém zlomečku scén. Neautentické provedení markingu Spitfirů kontrastuje s použitím věžáku v předválečné nádražní scéně, avšak v poválečné scéně už je souprava s parní lokomotivou, protože motorové vozy byly pro nedostatek benzínu dávno odstaveny.

Vozy z Kopřivnice a vozy ze Studénky se poznají prý podle provedení střechy a větrání na střeše. A samozřejmě inventárním číslem. Ale pro přesnější rozlišení bych se musel podívat do literatury.

Ovládacie kľuky si nosí strojvodca so sebou a nasadí na tom stanovišti, kde práve pracuje. Cestou z Bratislavy do Kopřivnice sa 2x menil smer jazdy, kedy sa prípojný voz nechal stáť na stanici a M131 ho obehol po druhej koľaji a pripojil sa z iného konca. Obrázok ovládacieho panelu je teda z momentálneho zadného stanovišťa, ale inak fotený za plnej jazdy.
AT/Matyjas - možno by ste mohli popísať pre záujemcov spôsob ovládania takéhoto vozu, resp. ktorá kľuka na čo slúži. Síce to môžem aj ja, ale asi to spravíte lepšie...
Zaujímavé je, že všetky ovládacie prvky na oboch stanovištiach sú samostatné, až na ovládanie predvoľby prevodovky. Ak sa teda radí, otáčajú sa ovládacie hriadele na obidvoch stanovištiach.
Prikladam trocha zväčšený výrez ovládacích hriadeľov.

zdroj http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=805 , z tamni diskuse:

"Převodovka Mylius je nazvána podle původního výrobce - Mylius Getriebe Berlin,ze třicátých letech dvacátého století.Jedná se o mechanickou,synchronizovanou převodovku,která má kola ve stálém záběru,má předvolbu jízdního stupně a samočinné vyřazení předchozího a zařazení předvoleného stupně pouhým vypnutím a zapnutím spojky.Na svou dobu to byl spolehlivý a jednoduchý přenos výkonu pro motorové vozy a malé lokomotivy používaný u DR a také ČSD. Například M 131 a T 211 ČSD.U řady T 211 šlo o modernější verzi ,,Myliusky",kterou vyvinula ČKD a proto se také setkáme u T 211 s označením mechanická převodovka ČKD."

Mimochodem, uvedeny odkaz vybehl jako prvni na google po zadani "mylius expres"

Takže si ma predbehol

A.T.pokud Tě "věžák" zajímá postačí mně dát dopředu vědět(pár dní) a vůz si můžeš prolízt od střechy po nápravy včetně interiéru. Jediné omezení je ,že nestojí nad prohlížecím kanálem a nastartovat ho také nelze,protože chl.kapalina je většinou vypuštěná.
Před rokem jsem díky ochotě pracovníků muzea v Kopřivnici měl možnost si prohlédnout Slovenskou strelu a utvrdit se v tom,že je obrovská škoda celkem kompletní vůz nerenovovat.

Jak je to s M131 ? Maji exemplare, ktere pobihaji dnes po zeleznici namontovany moderni zeleznicni zabezpecovaci system, nebo ne ?

silne o tom pochybujem, ani T613 nemá domontované airbagy a ABS...

Jen jsem si v souvislosti s Matyjasovym prispevkem vzpomnel, ze Slovenska Strela by musela dostat zeleznicni zabezpecovaci system, aby se mohla plnou rychlosti prohanet po soucasne zeleznici. Bez ni by snad mohla "jen" 80 km/h (coz je stejne na nekterych usecich CD rychlost naprosto vrazedna ).

Na obrázku: úplně vlevo nahoře- mění se směr jízdy,vzduchový ventil ovladá přívod vzduchu k reverzačnímu válci na nápr.převodovce.
Tři mechanické ovladače v řadě ( snímatelné páky)-vlevo:palivová páka
uprostřed-předvolba převodového stupně
vpravo- spojkový ventil
Měřící přístroje v pultu nahoře:zleva-teplota oleje,otáčkoměr,tlak vzduchu v brzdových válcích,a dvojitý tlakoměr vzduchu v napájecím a hlavním potrubí.Pod skupinou čtyř měřáků je tlakoměr vzduchu ve spojkovém válci.Vlevo vykukuje přepínač startérů a vpravo vedle "boschák"spínače řízení. Vpravo vedle něj je otočný spínač strartu.
Skupina pěti otočných přepínačů dole ovládá poziční a koncová světla a snad i osvětlení stanoviště. Ruční ovladač houkačky je vpravo pod spínačem startéru.
Červený ovladač úplně vpravo je vlakový brzdič.
Převodovka jak zde již bylo řečeno je čtyřstupňová plně synchronizovaná. Samotné zařazení proběhne až v momentě rozepnutí a sepnutí spojky.
Vozidlo je nastrartované a odbržděné: nejprve otočným voličem předvolíme I rychlost,dále spojkovým ventilem otočíme a spojkový válec naplníme tl. vzduchem(spojka rozepne) a probíhá synchronizace. Poté spojkovým ventilem pozvolna vypouštíme vzduch ze spoj. válce přídáváme palivo-v tomto momentu se zubovou spojkou zařazuje rychlost a spojka začne zabírat. Nyní již vůz jede a podle podmínek na trati si můžeme předvolit další rychlost nebo předvolit neutrál.Zařazení nebo vyřazení rychlosti dojde až po vypnutí a sepnutí spojky.
Nejlepší pro vysvětlení funkce by byl srozumitelný výkres s řezem převodovky a jejího ovládání.
Ještě něco ke kontrolkám na pultě. U ovladače směru jsou i kontrolky zařazení -vpřed,vzad. Dále dvě kontrolky ventilátoru chlazení. A jedna kontrolka dobíjení.

Pravidelné vlaky s historickým motoráčkem. Myslím, že jen letní sezóna

M 131.1463 + přípojné
Břeclav - Lednice a zpět, viz trať ČD č.247

Matyjas - vďaka za perfektný popis, sedí v zásade s tým, čo som vo vlaku vypozoroval, akurát ten tlakomer dolu udával myslím tlak oleja v motore. A bola tam aj kontrolka mazania.
Eda - prikladám obrázok tebou zmieňovaného vlaku M131.1463