Vývoj Tatry 77 byl do poslední chvíle utajován. Stala se hotovou senzací, když byla 5.3.1934 představena v Praze novinářům a odborníkům automobilového průmyslu. Jízdní vlastnosti byly demonstrovány na karlovarské silnici u Prahy. Přítomní novináři v tisku konstatovali, že vůz lehce dosáhl a držel 145 km.h^-1, má výbornou ovladatelnost, v zatáčkách dobře sedí a jízda rychlostí nad 100 km.h^-1 je příjemná. Na podzim 1934 byla luxusní limuzína Tatra 77 vystavena na autosalónu v Paříži a stala se středem pozornosti návštěvníků. Tatra 77 se nejen výrazně odlišovala od veškeré ostatní produkce, dosahovala však i neobvyklých výkonů. Ředitelé velkých amerických automobilek a technici firmy Rolls-Royce si dokonce nechali vůz předvést na silnici; nechtěli uvěřit, že k dosažení rychlosti přes 140km.h^-1 stačí motor o výkonu cca 45 kW, když běžně byl v té době potřeba motor o výkonu přes 100 koní. Tím se prokázaly výhody aerodynamické karoserie, dílo geniálního konstruktéra ing. Uberlackera. Prý dokonce jeden americký režisér byl předvedenými Tatrami natolik okouzlen, že si objednal několik exemplářů pro mimozemšťany ve svém filmu.

Důvodů, které podnítlily vznik zcela nové koncepce konstrukce osobního automobilu bylo několik: především bylo snahou snížit jízdní odpory, zejména odpor vzduchu, který roste s druhou mocninou rychlosti a při běžném tvaru karoserie vyžadoval značně výkonný motor. Požadavek malé čelní plochy omezoval výšku vozu a vyžadoval hladkou podlahu. Proto byl motor umístěn dozadu přímo k hnané nápravě, čímž odpadl obvyklý středový tunel pro centrální rouru a výfukové potrubí. To také přispělo ke snížení celkové hmotnosti.

Upravený vůz Tatra 77 se zúčastnil v roce 1934 závodu "Tisíc mil ČSR", především pro ověření správnosti nové koncepce.

Tatra 77 se vyráběla s malými změnami až do roku 1935, kdy došlo k výraznějším změnám; především šlo o zvýšení výkonu motoru, zlepšení aerodynamiky a dosažení lepších jízdních vlastností. Od té doby byla typována jako T77a.