Karel napísal: Zatím co předválečným vozům je věnována veškerá péče a staví se repliky i z neúplných vraků, vozy 70tých let tiše hnijí na vrakovištích a nikoho nezajímají. Za nějakých 20-30 let je ale budeme těžko schánět a ještě hůře renovovat, neboť jsou podstatně složitější než vozy ze 30tých let...
Vzpomněl jsem si totiž, jak jsem před mnohým časem někde četl vzpomínání Míly Urbana (co dojel s T12 až na Aljašku), jak si ji kdysi pořídil vlastně z nouze. Použil významem stejná slova jako Karel, jen se v té době jednalo o hnijící vozy meziválečné a ty nejnovější soudobé byly vesměs Š1000MB...
Už Jan Werich tvrdil, že i středověk se musí stále posouvat, aby zůstal ve středu věku... Tak jsem si rychle pořídil karburátorovou Tatru a uvažuji o nezničitelné P V3S, protože netuším, jak vůbec půjdou za třicet let renovovat autopočítače a jiná autoelektronika dnešních dnů
Pravda, těch aut ze 70let se již vyráběly statatisíce od typu, ale dobře víme, že velkosériových Fordů T (v původním stavu) se zachoval zlomek z celkově vyrobených, naproti tomu kusově vyráběných Rolls Royců z téže doby se zachovalo "velice mnoho". Vždyť jak těžko se dnes shání nové či alespoň zánovní obyčejné tuzemské chromové vnější zpětné zrcátko ze 70 let montované v té době na kdeco?
Kdesi v Americe jeden obchodník prý každým rokem kupuje (po pěti kusech od typu) auta z celého světa, o kterých se domnívá, že budou po 30 letech žádanými. Vypustí náplně, vyzuje pneu, nakonzervuje, zabalí vakuově do folie a uloží na špalky ve svých garážích. Po 30 letech se na aukci objeví zcela nové vozidlo, které má najeto do 100 km a dosud nebylo přihlášeno do provozu a je nutné ho ještě zajíždět... Zajímavý podnikatelský nápad.