Tatraportal - TATRA forum

Seřízení spojky
Vzdálenost vypínacího ložiska spojky od tlačného kroužku se seřizuje šroubem na spodku převodovky, který je hned nad prostředním spodním šroubem příruby motoru.
Povolí se pojistná kontramatka 5 a otáčením za čtyřhran 7 vytvořený na šroubu 4 se tento vyšroubovává směrem dozadu a svou hlavou táhne dozadu spodní konec vypínací vidličky 3, která se přes vypínací tyčku 2 která je opřena o vypínací vačku 1 hřídele pedálu spojky překlápí dopředu a přibližuje tak svým horním koncem vypínací ložisko 6 k vypínací plošce na spojce.
Naopak při zašroubovávání šroubu 4 dopředu (samozřejmě při povolené kontramatce 5) povoluje jeho hlava spodní konec vypínací vidličky 3, která jde svým spodním koncem rovněž dopředu a přes vypínací tyčku se její horní konec s vypínacím ložiskem překlápí dozadu (je tam přitahován vratnou pružinou) a tak se zvětšuje vůle mezi vypínacím ložiskem a vypínací ploškou spojky.

Ještě rozdílná zajištění vypínacích šroubů pacek ve spojkách Mecano a Wartburg.

Vypínací šroub Mecana má hladkou kuželovitou hlavu, která není ve vypínacím kotouči proti protočení nijak zajištěna. Šroub je proti protočení zajištěn rozseknutím nálitku na matici do příčné drážky na šroubu. Matice je zajištěna proti pootočení tím že má na spodní straně kolébkovité výstupky které zapadají do vybrání ve vypínací pacce.

Vypínací šroub Wartburg má na hlavě drážky (tisícíhran) který zapadá do protikusu ve vypínacím kotouči, čímž je zajištěn proti protočení. Pod ,,obyčejnou,, (trochu nižší)maticí která je proti povolení zajištěná plechem je samostatná ,,kolébka,,.

P O Z O R dost často docházelo později k prolínání jednotlivých dílů a tak se může stát že v kotouči s tisícíhranem je hladký šroub, či místo matice s výstupky je obyčejná matice se samostatnou kolébkou, atd......

Jen doplním pár poznatků. Ta spojka z Warťase se pozná také podle nápisů RENAK , který je vyražen na všech částech spojky. Také jsem měl problém se spojkou a až na rady od Karla, který jako jediný zde příspívá neocenitelnýma radama jsem to dal dohromady.
Nevím přesně od kdy do kdy se používaly spojky Comet Mecano K8 a K10 .
Odlišnosti tam jsou a jakkoliv to kombinovat i s Renakem dle mých zkušeností není dobré.
Pro K8 a K10 jsou i rozdílné setrváky s výškou vnitřní kluzné plochy.

No vidíš na ty rozdíly mezi Mecano K8 a K10, a rozdílnou výškou kluzné plochy u setrváků jsem zapoměl. Holt už je to nějaký pátek co jsem se v tom hrabal.

Také bych ještě doplnil že to seřizování spojky o kterém jsem psal se dělá při namontovaném motoru. Vzdálenost mezi vypínacím ložiskem a protikusem na spojce se měří (no těch 1,5mm se dá odhadnout) kontrolním okénkem na boku převodovky.

Při seřizování pacek je ale už nutné motor vyndat. Jak jsem ale psal, dost často se jen některá packa trochu špatně vrací do volné polohy (vázne v nečistotě, má slabší vratnou pružinku,atd...), ale při vypínání pak mohou jít všechny packy dobře.

Tak podle Karlových fotek mám spojku Mecano, zda typ 8 nebo 10 zatím nevím. Můj problém je v té jedné pacce, která se nevrací a přítlačný kroužek nasedá na grafitový kroužek šikmo. Tomu jsem přičítal, že pak spojka škube. Obložení potrhané ani sjeté nebude, montovala se tam lamela s novým obložením. Čili možná to škube proto, že je spojka zatím málo sjetá, s hrubým povrchem a při záběru se chytí skokem. Myslíte, že by pomohlo mírné namazání? A co s tou jednou "mrtvou" packou, mám se tím zabývat a sundavat motor? Díky! Zdraví Vašek

Asi bych se pro začátek pokusil pohnout s tou vidličkou jak popisuje Karel. Když se nic nezmění, bude muset motor ven.
Obložení jak bylo psáno snad nebude popraskané, ale byly tím jistě myšleny obě kluzné kovové plochy na které dosedá obložení lamely. Vnitřek setrváku a přítlačák.
Pokud je lamela dobře nanýtovaná (není dokřivená) ,správný průměr a tlouštka, tak bych v ní problém nehledal. Spíš to asi vypadá na ty dojebané dosedací plochy, špatně nastavený mechanismus vypínaní a nebo se ti povolil jeden z trojce šroubů na packách.

Měl jsem samozřejmě na mysli kovové kluzné plochy setrváku a přítlačáku, které jsou po těch letech vyhřáté a dost často i popraskané.
Pokud má lamela nové obložení může to být příčinou cukání, ale časem by si měla sednout.
Vypínací packy lze zkontrolovat kontrolním okénkem v převodovce. Chce to jemně vypnout spojku do polohy kdy začínají ,,táhnout,, packy (tzn. vymezit mrtvý chod pedálu) a pedál v této poloze zajistit vzepřením něčeho mezi svislou páku pedálu spojky a mezistěnu motorového prostoru. Pak už jen stačí zkontrolovat zda všechny 3 packy začínají ,,táhnout,, stejně.

Chtěl bych se poradit: před časem jsem našel na i-veteran inzerát na tubus na ventilové tyčky. Ten tubus není zajímavý, ale zajímavé jsou na něm plechy, které patrně směrovaly chladící vzduch na žebra válců. Ale s těmi plechy jsem ještě nikdy nesetkal - přitom mi připadají celkem autentické. Ostatně na tom tubusu ventilových tyček je na nějaký takový plech zářez. Nesetkali jste s tím někdo? Přemýšlím, zda to koupit. Díky Vašek

Veterantatra napísal:Chtěl bych se poradit: před časem jsem našel na i-veteran inzerát na tubus na ventilové tyčky. Ten tubus není zajímavý, ale zajímavé jsou na něm plechy, které patrně směrovaly chladící vzduch na žebra válců. Ale s těmi plechy jsem ještě nikdy nesetkal - přitom mi připadají celkem autentické. Ostatně na tom tubusu ventilových tyček je na nějaký takový plech zářez. Nesetkali jste s tím někdo? Přemýšlím, zda to koupit. Díky Vašek

Na 75 to tak mam a patria tam urcite, ale 57 nepoznam tak neviem, myslim si vsak, ze tiez tam byt maju

Nevím, jak u čisté, ale na áčku tyto plechy samozřejmě jsou a vytvářejí společně s protikusy, které jsou svrchu válců, uzavřený celek, jakýsi obal na válce, kterým potom proudí chladící vzduch. Myslím, že to tak musí být u všech typů, proud chladícího vzduchu by jinak nebyl efektivně využit.

Mohu potvrdit, na Áčku je mám taky...,

Pozor Žehlička a krátké Áčko mají jiné vrchní krycí plechy válců (navazují na úzkou skříň ventilátoru). V katalogu ND pro Žehl. a krátké A je tubus uváděn bez těchto plechů a jako univerzál pro pravou i levou stranu. V katalogu pro dlouhé A (B,K) je uváděn zvlášť pravý a zvlášť levý tubus i s těmito plechy (liší se právě pouze umístěním těch plechů z jedné či druhé strany tubusu). U žehliček jsem tento plech dost často postrádal, nebo byl vyroben amatérsky (neměl to zahnutí okrajů dovnitř. Přičítal jsem to tomu že plechy byly původně do drážky v tubuse pouze zalisovány (u dlouhých A, B, K je ,,heftnutý,, svářečkou) a časem vypadly a majitelé je pak museli vyrobit. Je to ale jen moje domněka. Je možné že se začaly montovat opravdu až na dlouhá A a na předchozí provedení se dodávali dodatečně. Odpovídalo by to i dodatečnému topení, které se k Žehl. dodávalo. V případě zadních spodních plechů by totiž bylo nefunkční (resp. problematicky funkční).

Mmch. pokud ti jde jen o ty plechy je skoro zbytečné kupovat celé tubusy (jedině že by byly za výhodnou cenu). Vystřihnou, ohnout, vytvarovat a zalisovat (či jinak upevnit) potřebný kus plechu je jednodušší než vyměňovat celé tubusy.

Ty tubusy o kterých píšeš mám na krátkém áčku hliníkové. Podle toho co píšeš, tak to na žehličkách a krátkých áčkách nebylo. Jak to má řešené majitel žehličky z fota s přimazáváním domečku vahadel a ventilů ?
Jinak také pěkné kapance ze zadní části motoru . Co příjezd, jeden kapanec. Jsem na tom podobně..

To že to na Žehličkách a krátkých A asi nebylo je jen moje domněnka, podle toho co jsem dosud viděl (viz. foto krátk. A).
Majitel vyfocené žehličky nemá mazání vahadel a ventilů nijak dořešené (taky už jeden ventil přidřel). Původní ventilové domečky mají vydřené hřídelky vahadel a tak tam prostě namontoval jiné domečky, na kterých pouze zaslepil dírky pro přívod oleje do ,,kapátka,,.

Karel napísal: Mmch. pokud ti jde jen o ty plechy je skoro zbytečné kupovat celé tubusy (jedině že by byly za výhodnou cenu). Vystřihnou, ohnout, vytvarovat a zalisovat (či jinak upevnit) potřebný kus plechu je jednodušší než vyměňovat celé tubusy.

Karle, pro mne je mnohem snazší to koupit a přemontovat, s plechem si tak nerozumím. Jde mi o to, abych nemontoval na čistou něco, co tam nepatří. A nyní to vypadá, že tyto plechy tam patrně nebyly. Rozebral jsem už několik motorů čisté žehličky a je pravda, že jsem na tyto spodní zadní plechy ještě nenarazil. Ale vykládal jsem si to tím, že je majitelé postupně poztráceli, pokud byly jen zasunuté do hrany tubusu. Je ale zajímavé, že se s nimi patrně počítalo od počátku výroby motoru T57 (spára na tubusu je od počátku výroby) a montovat se zřejmě začaly až po několika letech - jak píšeš, od dlouhého Áčka. Zdraví Vašek

Ty tubusy jak jsem psal mám hliníkové. Proč byly i litinové nevím. Myslím, že je to z pozdějších áček. Tam kde ten plech někdo heftnul k litině , tam to zůstalo. U hliníkových pokud to tam byla , tak to upadlo nebo to tam nebylo a nebo při první demontáži se to sudnalo a pak už to již nedrželo nebo se to tam nedalo nazpět.

Ta sací potrubí mě dlouho ležela v hlavě. Na Karlovo fotce je také jednoduché a je vidět Solex nebo Jikov. Ta demontáž karbece je vžy obtížná a jde sundat jen celý karburátor a je to vždy šílená operace. Tohle se zdá , že je ještě o něco nižší než mám já a je zcela jisté , že na tohle potrubí nelze namontovat Zenith ohledně jeho výšky.

Na Karlově fotce je, myslím, čistá se sáním předehřívaným olejem - to je to zelená tlustá trubka. A o tu je tam ještě méně místa. Plechy vedoucí topný vzduch jsou už z áčka - čistá to měla bez topení. Ty hliníkové odlitky topného výměníku, které se prodávají jako repliky, nebyly tovární úpravou, ale dobové jsou.
Já mám sání s předehříváním výfukovými plyny přes mohutný litinový výměník nad karburátorem. Když chci něco dělat s karburátorem, pokaždé musí dolů celé sání a ještě, abych protáhl karburátor kolem trubiček předehřevu, tak musím odmonotovat na Solexu modul sytiče.

To zelené sání je z krátkého Áčka.

Většinou je ale na Žehličkách toto jednoduché sání.

Ale najde se i to s předehřevem olejem.